Jazyk a dení

Mezinárodní hudební festival Dobršská brána predstaví behem dvou srpnových dnu ambiciózní program plný hvezd ceské, nemecké i jiné hudební scény. Jednotícím prvkem pritom bude klavír a puvabná pošumavská vesnicka Dobrš.

O cem snili lidé v první polovine 17. století? O míru, lásce, nadeji, spáse… Ostatne podobne, jako lidé dnešní. Do jejich snu nás nyní v rámci Letních slavností staré hudby zve pozoruhodný hudební program Tempus mirabilium.
 

Nemecký jazykový prostor je bohatý na dialekty. Ty vytvárejí rozdíly a rozmanitost, což se Hasnainu Kazimovi velice líbí. I když jako clovek pocházející ze severu Nemecka ne vždy hned na první poslech rozumí tomu, co po nem chce nekdo z jihu zeme.
 

Úcelem jazykové komunikace by melo být porozumení. O tom je Hasnain Kazim presvedcen, a proto kriticky hodnotí odborné vyjadrování v mnoha oborech. Nekdy pomuže jen jedno – preklad!
 

„Radeji pozdravit víckrát než vubec,“ ríká náš nový sloupkar Hasnain Kazim, novinár a spisovatel. Pozdravy jsou sice v ruzných zemích ruzné, ale vždy signalizují respekt a vlídnost, kterých není nikdy dost.

„Nekdy je lepší dát své zlosti volný pruchod než držet všechno v sobe,“ ríká Hasnain Kazim – a vysvetluje, že porádne si zanadávat je umení. K tomu clovek potrebuje dobré nástroje – kultivované nadávky s regionálním ci historickým nádechem.

Kdo se chce v nemcine zapojit do reci o fotbalu, musí se umet vyjadrovat obrazne a mel by znát taková spojení jako „den Ball flach halten“ nebo „Beton anrühren“. Shromáždili jsme pro vás nejhezcí fotbalové floskule – a vzali jsme je pekne doslova.
 

Jak v nemeckém jazyce rovnocenne pojmenovat osoby všech pohlavních identit? – Otázka, která nekdy vyvolává prudké reakce.

Jak Nemci žijí a pracují, jaké mají záliby? Podívali jsme se blíže na statistiky o Nemcích a o jejich životních modelech, abychom ho našli: prototyp Nemce.

Jsou Němci dochvilní, nevtipní, pijí pivo a jsou mistry světa v cestování? Prověřili jsme sedm klišé, která se o Německu tradují, a zjistili několik překvapivých skutečností.

Vánoční tradice v sousedním Bavorsku a Sasku jsou často podobné těm českým -  některé jsou ovšem zcela jedinečné.
 

Jaro, léto, podzim, zima a… masopust! Světe div se, v jinak slušném a spořádaném Německu nemají čtyři, ale pět ročních období. A v tom pátém je povoleno, tedy spíše nařízeno, chovat se úplně opačně než jindy.

Vydejte se s s Viktorem Máchou, předním českým industriálním fotografem, na cestu z Prahy do severoněmeckého Husumu a poznejte přitom německou krajinu trochu jinak: přes komíny, těžební věže a tavicí pece.
 

To, co zacalo jako humbuk stredního kalibru, je už nyní sotva snesitelné: v pseudodebate o Vinnetouovi se ukazuje intelektuální lenost nemecké diskuzní kultury.
 

Od uzavrení dohody o náboru pracovních sil v roce 1961 se Nemecko stalo druhým domovem pro mnoho lidí tureckého puvodu. Nejenže jsou dnes duležitou soucástí nemecké spolecnosti, ale také významnou merou formují a utvárejí nemeckou kulturní scénu. Ohlédneme se spolecne do minulosti.
 

Umelec Gunter Demnig už 25 let pokládá dlažební kostky na památku lidí pronásledovaných a zavraždených národnesocialistickým režimem. Pro lidi, kterí se narodili pozdeji, jsou tyto kostky hmatatelnou pripomínkou historie.
 

?Nekdy se to tak prihodí, že velké príbehy vplují do našich životu náhle, necekane, jaksi mimodek. Clovek se casto nemusí snažit je objevit – najdou si ho samy.

5 873 kilometru v aute, pach energetáku, prostitutky a gangsteri – cesta do vesnice v Kazachstánu, kde máme rodinné koreny, vyžaduje hodne odhodlání. 

Autor teze o konci dějin se narodil už před více než 250 lety. Objevte, v jak pestrých podobách jeho myšlenky dodnes přežívají.
 

Hannah Arendt zasvetila svuj život pochopení nejpalcivejších politických otázek 20. století. Autorka Samantha Rose Hill zkoumá život a dílo jedné z nejvýznamnejších svetových myslitelek své doby.

Puvodne se mel stát farárem. Osudy slušného synka ze zbožné švábské rodiny se však ubíraly jinými cestami.

Když prekrocíte práh pražského Goethe-Institutu, máte velkou šanci, že na recepci spatríte práve jeho. Richarda Frýborta, recepcního. Kdo je clovek, který v nemeckém kulturním institutu na brehu Vltavy už 25 let „hlídá bránu“?

Plzenské pivo pochází z Cech, to je jasné. Jenže - zase tak úplne samozrejmé to není. Vedeli jste, že Plzenané byli kdysi s kvalitou tamního piva tak nespokojení, že jej na protest dokonce vylévali pred radnicí? Pak ovšem dostali spásný nápad...

V Dacicích stojí pomník venovaný kostce cukru. Proc? Protože práve tady byl kostkový cukr Jakobem Kryštofem Radem vynalezen. Na pocátku vynálezu, který pozdeji zdokonalili Francouzi a Belgicané, byla jistá dacická náhoda. Nebo spíše nehoda...

První máj se jako státní svátek slaví na celém svete. V Nemecku má však svou vlastní historii, sahající od jeho privlastnení národními socialisty až k berlínským „revolucním demonstracím“.

Pokud nejste odborníci na ceskoslovenské lisované sklo nebo historici užitného umení, asi jste o sklári Rudolfu Schröterovi nejspíš neslyšeli. A prece jeho dílo nejspíš znáte.

V roce 2021 jsme si pripomneli výrocí 200 let od doby, kdy J. W. Goethe zacal pravidelne jezdit do Chebu. Cím ho práve Chebsko tak pritahovalo? A jak dnes místní rozvíjejí jeho odkaz?

Mnohé to možná prekvapí, ale je to tak: ceské hlavní mesto bylo na prelomu 19. a 20. století svetovým centrem beuronského umení z jihovýchodního Nemecka.

Humboldtovo fórum bylo otevreno 16. prosince 2020 – kvuli pandemii prostrednictvím prímého prenosu online. Diskuse o objektu však neustále pokracují. Bývalé sídlo rodu Hohenzollernu, které prestavel italský architekt Franco Stella, nastoluje mnoho otázek o minulosti a prítomnosti hlavního mesta Nemecka.

Goethuv karlovarský pomník z roku 1883 má za sebou pestrou historii. Zbožnováno, nenávideno, strženo i ztraceno bylo toto umelecké dílo, které kdysi zdobilo centrum svetoznámého lázenského mesta.

Severofríské ostrovy se rozprostírají jako blyštivé klenoty v severofríských pobřežních mělčinách. Nechce se věřit, že by možná už zítra nemusely existovat.
 

Trvalo to pres 50 let, ale divoká hra Rainera Wernera Fassbindera, kontroverzního „enfant terrible” nemecké nové vlny, bude poprvé uvedena na ceském jevišti: Od zárí se s ní setkáme v pražském Divadle DISK.

Vydala jsem se po stopách berlínského Berghainu – jednoho z nejlepších technoklubu na svete. Vstoupit smí jen „vyvolení“ a mne se na ono místo, kde se setkává místní subkultura, dostat podarilo.