Rezidence v Ceské republice

Anna Meliková se narodila v roce 1984 na Ukrajině a vyrůstala na Krymu. Její románový debut Ich ertrinke in einem fliehenden See (Topím se v prchajícím jezeru) vyjde v roce 2024.

Lina Thiede je spoluzakladatelkou a spoluredaktorkou literárního časopisu Handjob. Dosud vydala román, knihu pro mládež a různé povídky.

Jana Zoubková je literární překladatelkou. Překládá především současnou německojazyčnou prózu, ale i knihy z oblasti společenských věd.

Hana Hadas je prekladatelka a tlumocnice. Prekládá predevším soucasnou nemeckojazycnou prózu, ale také vedecké texty a filmové scénáre z ceštiny do nemciny.

Katharina Hinderer je překladatelkou z angličtiny a češtiny do němčiny. Vytváří také titulky a synopse k filmům.

Po práci v kulturním a tiskovém oddelení Velvyslanectví Nizozemského království v Praze a v redakci literárního mesícníku PLAV se Zuzana Henešová stala prekladatelkou z nemciny. 

Kathrin Janka je překladatelka, lektorka a zpřostředovatelka české literatury.

Lily McCraith ve své praxi kombinuje dvě disciplíny: design a informatiku. Realizovala několik prací s textovými generátory založenými na strojovém učení. 

Těžištěm jejich spolupráce, která trvá od roku 2014, je vypořádávání se s technickými metodami tvorby obrazu a textu a jejich vlivu na náš pohled na svět.

Cathleen Schuster a Marcel Dickhage vychází ve své práci z badatelských rešerší, jejich koncepty se zamerují na výzkum médií toho kterého období, spolupracují s archivy, jak textovým, tak obrazovým materiálem.
 

Maria Thrän pracuje prevážne s médiem instalace. Prostory jsou ústredním motivem její práce, kterou chápe jako procesuální konstrukci, která vyžaduje zkoumání a prezkoumávání hmoty a systému.

Sabine Reinfeld se venuje prevážne performancnímu umení a ve své práci využívá média video a fotografie; v centru pozornosti je vždy její telo.

K tvorbe sochare Martina Steinerta patrí už nekolik let prostorové instalace z obycejných drevených latí.

Sestry Daniela a Linda Dostálkovy fungují jako umelecké duo. Od roku 2016 spolecne provozují Institucionální homeopatii, hybridní sociálne umeleckou agenturu.

Jeho malírské a socharské umení zkoumá trvalé symboly populárních artefaktu a klišé, zabývá se tématy jako transformace, kapitalismus a duální podstata humoru.

Finální tvary v ruzných médiích (kresba, film, textilie, objekt nebo fotografie) jsou výsledkem dlouhotrvajících pracovních procesu, behem nichž dochází k dialogu mezi pozorováním sveta, abstrahováním vjemu a manipulací s materiálem.

Používá kovy, zvuky a materialitu, aby se zamerila na témata zahrnující kulturní a spolecenské zmeny, konzumní trendy, historizované struktury a rurální periferii.

Jedinecný institucionální pokus, který prenesl Strední východ do Evropy a umožnil bližší vzhled do životní reality a témat jako právo na mesto, LGBTI, podmínky kulturní produkce a svobodné vyjádrení názoru.

Výtvarný umelec se vyjadruje v první rade prostrednictvím soch a instalací. Z médií k tomu využívá video a performance, skrze které zkoumá napríklad sakrální prostory, témata rozpadu ci populární kultury.

Její práce se zabývají hlasem jako médiem, které se stává prostredkem pro zviditelnení rozporu mezi obsahem a formou.

Kolektiv, který se približuje spolecnosti z ruzných perspektiv a zabývá se rozdílnými zpusoby rozehrání toho, co znamená „my“. Jejich instalace cerpají témata prímo z ulice a poté je odráží zpet do ulice.

Experimentální rezidencní formát „Critical Studio”, mezinárodní spolecenství zabývající se kolektivní prací a premýšlením o fenoménu mobility a migrace jako kulturní a historické praxe.

Goethe-Institut zve každorocne umelce z celého sveta na krátkodobé rezidencní pobyty.